Mistr Evropy, oslava svátku a přivítání nové provozní sportovního centra, ta dokonce se psem, to vypadalo hodně oslavně. Jenže pak přišlo drama, které jsem navíc nemohl fotit, protože to se odehrálo až u mě doma. Na mé slavné retro www jsem vypsal kvíz, kdo přijde na to drama. Četla a tipovala jen Magdalena, bohužel špatně. Na první fotce je ta slavnost, zleva mistr, Kateřina, která si dá zanedlouho pracovní pausu a Viktor, před nimi je horní část psa. Na Ondrově krku svítí dvě medaile, a že jsou zasloužené, je jasné z výsledků dvou mých turnajů. Ondra v nich měl průměr 220, ten finálový z Vinca cupu byl 277,5. Špatný průměr neměl ani král jelit, Ondra Buben, kterého o finále připravila druhá kvalifikační hra. Pavla Lůžu o finále připravila dobrá povaha, chtěl udělat radost všem, co ho porazí, těch bylo dost. Nepatřil mezi ně dopolední vítěz Dominik, ten o bod vyhrál nad Nikolou Tomovou, porazil i Janu Svobodovou, která se vešla do elitní jedenadvacítky. A pak už jsou držitelé skoro medailí, kdyby se listina dala vzhůru nohama. Vyhrála by Andrea Kubešová před Milanem Neugebauerem v brýlích a před cenami z ranního turnaje obtíženou Sárou Suránovou. Nejvíc v této noblesní osmičce hodili Ondra s Pavlem, oba 189. Svůj sen, nemuset hrát poslední finálovou hru, si splnil zcela vyčerpaný můj bratr Jan, který skončil devátý. Propadákem dne je desáté místo Jirky Hradila, ten byl v kvalifikaci druhý, za ním pak byl Marcel Svoboda. Ten si neudržel skvělý průměr z dopoledne, průměrem šel dolů o padesát bodů. Rosťa Konečný prolezl do finále jako šestnáctý, v něm si o čtyři místa polepšil. Na páté místo z kvalifikace Petr Leinweber mohl jen vzpomínat, byl rád, že aspoň o vous porazil Janu Severovou, která už po kvalifikaci balila kufry a účast ve finále brala jako nemilé překvapení. O náhodných výkonech nemůže být řeč u Jaromíra Peštála, patnácté místo držel a držel. A postup do finále byl překvapením u Romana Felcmana, ten navíc vyhrál kategorii těch, co hází pravou rukou jsa opřen o pravou nohu. Aby bylo všechno jasné, o to se pokusil postarat Ondra Surán. Finálovou hru zahájil výkonem 290, ten jistil výkonem 265, čímž mělo být jasno. Nebylo. Po Ondrově pravici stojí Slavia, reprezentovaná Vaškem Martincem, po levici vítěze vidíte Mykolu Fufalka. Ale pozor, druhé místo patří Ireně Zelinkové, které jsem ovšem napsal, že ve druhé hře hodila 7. To se může stát, ale já udržel v paměti, že měla dvě pěkné hry, ta druhá byla 207. Irence jsem se již omluvil a hodnotnou bankovku jí předám v srpnu. Skromně mi řekla, že jí to přišlo divné, ale nechtěla dělat potíže, tak to nechala být. Vzácná to žena. Těm dvěma z fotky nebudu jejich odměny brát, přijali je totiž v dobré víře, takže na ně mají právní nárok. Navíc Václav měl radost z nečekaného výkonu, takže se raduje i tak a Kolja, to je dobrák. Problém není ani i Viktora, čtvrtý nebo pátý, tam není nic k řešení. Po třaskavém výbuchu se zlepšila náladu šestým místem Magdalena, zvláště pak první finálovou hrou. V sousedské bitvě dvou venkovanů vyhrál Sláva Šilar z Chocně nad Lubošem Markem z Brandýsa nad Orlicí a tím byly boje u konce. Jsem rád, že se mi povedlo do turnaje vnést napětí, čehož si prakticky nikdo nevšiml, odnáším si z toho poznatek, že vlastně můžu s turnajem dělat co chci, vždycky to bude v pořádku. Nemyslete si, že je to jen tak, za tím stojí dvacetiletá výchova, po které jsem s většiny udělal ukázněné sportovce, když samozřejmě někdo ke mně přestal chodit. Příštího Vincu si dáme až v září, do té doby se s Vámi loučí skvělý organizátor Já. Zdeně Barvínek, aby bylo jasno.

Výsledky turnaje – ZDE