Často čtu, jak jsou naši v top osmičce, v top osmdesátce, pracovat se s tímto topem zkrátka dá. Kupříkladu do top dvacítky v tomto turnaji se, přes veškerou snahu, dostala Nikola Tomová. Ulevilo se jí, protože top šestnáctka postoupila do semifinále, což vyžaduje nějaký čas, přitom ona měla s nedělním odpolednem jiné plány. Nemusela se tím pádem ani fotit, to za ni obstaral tatínek, který měl nejvyšší nához, partnera mu dělá Anička Brokešová, nejlepší žena turnaje. Partnery jsou samozřejmě jen na fotce, což je sláva. Že jsou na fotce. Nejlepším, komu nehrozilo po kvalifikaci celkové vítězství, se stala Jana Svobodová, sedmnáctá v pořadí. Na postup do semifinále jí chybělo sedm bodů, výhodou umístění bylo právo první pozice při výběru dortíčků od Slávy Šilara a jeho Cukrárny v uličce v Chocni. Věnoval deset zákusků a jeho žena Hana dort. Nestihl jsem ho vyfotit, neboť hráči se na něj vrhli jak Burian na jeviště (myslím Vlastu Buriana) a sežrali ho. Jana ne, ta svůj díl věnovala mně, ale její syn Marcel, který byl hned za ní a vždycky mně svůj zákusek dával, tentokrát nedal. Za maminkou byl ukázněně o bod, oba si pak smlsli na Pavlu Lůžovi, což byl nejlepší Moravan, co nepostupoval. Dopolední turnaj namlsal Dominika Pavlů, který si bláhově myslel, že mu to půjde celý den. Ten se nevešel ani do Top dvacet. Vítězství nad Alenou Javůrkovou má svou cenu, to jo, dyť ta namlela i Rosťovi Konečnému. Ze zdravých lidí za Rosťou skončil ještě Milan Neugebauer, v poslední hře skvěle hrající Sára Suránová a vyrovnaně hrající Andrea, příjmení si najděte. Blbě bylo favoritu turnaje, Ondrovi Suránovi, který to po třech hrách zabalil. Jeho, tím pádem, poslední místo bych bral s rezervou. A je tu elita. Chlapi, nezlobte se, ale jděte se vycpat. Už ve Starých pověstech českých se muži vzepřeli Libuši. Za všechny se do toho pustil František král Mlčák. Jen jemu se podařilo porazit Aničku, Magdalenu a Irenu, za což je s prvními dvěma jmenovanými vyfocen. On je po právu uprostřed, Annu maje po pravici, Magda je ta modrá. Aspoň že to bylo o kilometr, ta nefocená byla s uctivým odstupem. Cukrář Sláva je druhý muž v pořadí a na jeho příkladu je vidět, jak je nutno číst propozice, kór když jsou tak precizní, jako ty moje. Ve finále se krvácelo, ze čtyřiadvaceti her padla jen jedna dvoustovka. Na poslední hru šlo osm hráčů, z nichž nejvíc, 191, hodil již zmíněný Sláva. Skromně oznámil, že turnaj vyhrál, nevědouc co rozhoduje (propozice a já). Po první hře odpadla osmička hráčů, ti se vrhli na zákusky a dort a to v pořadí Jirka Hradil (na postup do další hry mu chyběly čtyři body) a Jara Peštál. U něj se chci zastavit, velice zajímavě mi zdůvodnil, proč nejde hrát v dubnu devítku, že jsem se tomu musel smát tak, že jsem ty jeho důvody zapomněl. Snad mi to příště řekne. Po nich šel jako třetí pro zákusky František Brokeš, ten vedl skupinu, která odpadla od postupu výrazným způsobem. Jemu se lepil na paty Luboš Marek a pak byla další skupina, vedená Helou Simeonovou (to je umělecký psojdym, který jsem kdysi vytvořil překlepem). Za ní se galantně a vyrovnaně zařadila dvojice Petr Leinweber a vzácný host Jirka Harašta. U něho jsem si dal práci abych zjistil, že byl naposledy na mém turnaji před šesti roky a třiapadesáti dny. Taky dostal zákusek (jako skoro každý). Tuto skupinu uzavíral Jirka Javůrek, kterému opět selhalo předloktí, takže se bude léčit, aby mohl zase někdy přijít. A zbývá poslední trojka, kterou jsem ještě nepomluvil. Kolja je v ní napůl, už jsem ho zmínil za nához, měl taky nejlepší průměr a skoro jasně porazil zkušeného Viktora Vodáka. Poslední z těch, co postoupili do semifinále, byl Pavel Konečný, z Konečných byl ovšem těsně jasně nejlepší. Což by mohlo být vše. Snad už jen že za měsíc se hraje tradičně Citroen a po něm tentokrát devítkový 9 sladkých potěšení. Vinca bude v květnu, všechny tři turnaje jsou na www.obsazovacky.cz a na mé www. Čímž se loučí Váš ZB

Výsledky turnaje – ZDE