Ze sedmi her měl dvoustovku jen šestkrát. Čtyři dvoustovky měl Kolja a bylo pár hráčů, kteří neměli žádnou. Kvalifikaci vyhrál Ondra o 74 bodů, ve finále porazil Viktora, v kvaldě osmého, už jen o čtrnáct bodů. Je fakt, že Viktor k pokročilému věku připisoval ke každé finálové hře dalších osm bodů, ale na Ondru to bylo málo. Po tragickém dopoledním turnaji se něco vznítilo v Lubošovi Markovi, který, po druhém místě v kvalifikaci, skončil nakonec třetí. Chlapce vidíte na fotce, druhého po pravici, třetí je po Ondrově levé ruce. Druhý nejlepší průměr, třetí místo v kvalifikaci a celkové páté místo, to je Mykola. Ten měl ovšem na starosti i dceru, která mu dělala radost předposlední hrou, díky níž se dostala až do semifinále. To uniklo Jirkovi Javůrkovi, kterému to patří. Je to můj kolega, který mi strká za stěrač auta posměšné obrázky, tak to má za to. Za ním skončily čtyři krasavice, jimž vévodila Jana Severová. To to tedy vyhrály. Jana napráskala Hele Simeonové (to je umělecké jméno), která by byla schopná i zabít, což není případ další poražené ženy, Andrey Kubešové. Ta se proslavila u dopoledního turnaje, na rozdíl od Jany Svobodové. Ta se tentokrát neproslavila nikde, ale jak ji znám, tak jí to bylo úplně jedno. No a za ní následuje trojice nejoblíbenějších hráčů. Usměvavý Milan Neugebauer se ještě vydrápal nad 700 bodů, což ani jemu neubralo na náladě, o ubrání se nedá mluvit ani u dalších dvou. Rosťa Konečný se fotil na dopoledním turnaji a Roman Felcman, pozor, ten dokonce získal zdařeným jedním hodem pivo od Ondry Surána, přesněji, získal na něj nárok, ale už ho do sebe nedostal. Ale vraťme se od poražených mezi slavné. Irena Zelinková se stala nejlepší ženou, když celkově skončila čtvrtá. Za trest je vyfocená s Ondrou, který si to hlídal. Ještě víc si hlídal zákusky, které přivezl Sláva Šilar z cukrárny v Uličce. Ač na ně neměl nárok, jsou jen pro ty, kteří si nevyhráli prachy, tak je vyloudil na řadě hráčů, kteří, že prý je nechtějí. Tady jsem se chystal rázně zakročit, ale Ondra mne podle slíbil, že se se mnou o každý rozdělí. Po čtvrtém místě před poslední finálovou hrou se fyzicky (asi i chemicky) zhroutil můj bratr Jan, takže skončil šestý. Jenom na zákusky se dostala Anička, nejlepší člen rodiny Brokešů neboť zmastila poslední hru. Porazila ale Dominika Pavlů, který se jako poslední může chlubit tím, že se dostal do finále. To se šestnácti dalších nepodařilo, čili úspěch. A dá se zdůraznit i informací, že naše republika má přes deset milionů obyvatel a Dominik skončil osmý. Nejlepší. Jo jedním, koho Ondra obral o zákusek, byl Sláva Šilar, nejlepší semifinalista a tvůrce zákusků. Za ním, ale opět před svým manžílkem, je Alena Javůrková. Ta dokonce namlela i Marcelu Svobodovi, a to hodila o jednu dvoustovku míň než on. Líp než dopolední turnaj hrál František Brokeš, tedy s výjimkou (kurňa, proč se nepíše s vyjímkou, vždyť to se asi něco vyjme, ne?), na chleba si namazal Petra Leinwebera (ten dluží Magdaleně 20 Kč, nezapomenout na to), medailistu dopoledního turnaje. Aby ukázal dobré vychování, tak se zařadil za rodiče Milan Brokeš. Nemotat se tam Petr, mohl být Milan hned za tatíkem. No a za Milanem skončil neskutečně talentovaný Pavel Lůža. To si nedělám srandu, při některých jeho hodech, a já tomu rozumím, jsem si říkal, že to snad není skutečné. Touto oslavou bych komentář skončil, pochválil jsem Vás všechny, tak co víc psát. Za měsíc Vás zase uvidím, ne na Vincovi, ale na devítce a na to se, to mi můžete věřit, opravdu těším. Váš oblíbený Zdeněk Barvínek.

Výsledky turnaje – ZDE