To byl zakončen tento turnaj, ve kterém se na pětadvacátém místě objevil a titul „sympaťák měsíce“ získal Pavel Lůža. Titulu si cenil víc, než mrzké odměny za místo čtyřiadvacáté, na něž se poslední hrou dostal Jirka Javůrek. Pošilhával po lahvičce vína, ale naštěstí měl s sebou svou ženu Alenu, která mu řekla, že mu bude víc chutnat bonboniéra, kterou si hned dobrovolně vzal. Abych doplnil stupně poražených, tak třetí od konce byl Ladík Starý, který za toto umístění dostal stejně jako Pavel, čili prd. Bankovkové hody měla trojice, že až přecházel zrak. Že výbornou startovací pozici (+56) využije Andrea Kubešová a vyhraje, to asi nečekala ani ona, ale já jí to přál. Povinně jsem musel přát i druhé místo Dominiku Pavlů, označil jsem se jeho trenérem a navíc vypadá, škrcen Andreinou pravicí, fakt dobře. Doplňuje je Jirka Hradil, který si to zasloužil jen tak tak, neboť chodí, asi jako já, všude pozdě, nebo jen tak tak. Je nejlepším zástupcem skupiny, která hrát celkem umí, jeho umění snižuje fakt, že je, stejně jako kdysi já, kuželkářem. Aby bylo jasno, tak asi před sto lety jsem se stal přeborníkem okresu Ústí nad Orlicí v kuželkách. Ozdobou turnaje, načítal jen tři body ke každé hře, byl Kolja Fufalko. Měl nejvyšší nához i průměr a aby nezdobil sám, tak je na druhé fotce se svou dcerou Nikolou, která byla nejlepším hráčem, který nepostoupil do finále. Za to dostala cenu, ne za to, že byla jediným hráčem, který se dostal jednou hrou pod hranici sta bodů. Takže tátu s dcerou najdete na druhé fotce, na tu se už nedostali Jana Svobodová, Jirka Pryček a Viktor Vodák a už vůbec ne Milan Neugebauer, nejlepší hráč, který se nedostal přes hranici 1000 bodů. O bod. Jirka s Viktorem hodili dvoustovku, Jirka dokonce dvakrát, ale aby se dostali na stupně vítězů, musí na svém průměru pracovat. A pro pořádek, na fotce je taťka ten vpravo s fousama. A ještě, Nikola hodit o dva body víc, hrála by finále a cenu by bral Milan Neugebauer. Kdysi pekařská hvězda Alča Javůrková potřebovala na oblíbené deváté místo hodit o sedm bodů víc, ale zhruba stejným rozdílem klepla pravidelně hrajícího (jednou za dva měsíce má kouli v ruce) Mácu Sršně a taky nervačku (to je samička od nerváka?) Helu Simonovou. Ta rozdělila startovní pole na dvě oblíbené části, což je elita a jelita. Králem této zabijačkové pochoutky se stal Sláva Šilar, který shodným výkonem, čili nespravedlivě, porazil mého malého bratříčka Jeníka. Ten, i bez obrovských zkušeností, kterými disponuje nestor peletonu, Petr Musil, nestora porazil o jedenáct bodů. Druhý nejlepší hráč rodu Svobodů Marcel, dopadl na sedmnácté místo, aby ten pád tolik nebolel, zakončil turnaj dvoustovkou, což nedokázal Jirka houslista Kocián. Tomu to patří, bo se nepřihlásil na příští turnaj a nebude ke slyšení ani na houslovou soutěž Kociánovou Ústí, tak co s ním. Jedno dvoukilo hodil Pavel Nádvorník, za nímž, ještě v elitní dvacítce, skončil nejhorší člen družstva K3, Rosťa Konečný. A zbývají dva kopance, ten druhý by nemusel bolet, a to namístě „oko bere“ je po republice s bowlingem rajzující Luboš Marek a pak Irena Zelinková. Ta furt naříkala, že prý je úplně marná, což byla pravda, ale jen do chvíle, kdy se stala nejhůř umístěným hráčem, který hodil dvoustovku. Takže dobrý. Posledním  bojem byl souboj Řízečků s bramborovým saláte a Penne se špenátem, řízečky vyhrály 16 : 3, špenát si daly Andrea, Nikola a Alena, ale my, frajeři, jsme se jim nesmáli. Závěrem, že další turnaje (Citroen a Vinca) se hrají 23. března, koukněte na obsazovačky kdo tam chybí, nebo je navíc. ZB

Výsledky turnaje – ZDE