Ačkoli několikero letošních turnajových sérií ještě ani nestihlo odstartovat, po tradiční páteční předehrávce 31. ledna se v neděli 2. února coby hlavním hracím dnem na herně Xbowlingu Prosek Duo odehrál již druhý turnaj kategorie A, a to Prosecká Iron Desítka. Cestu našlo stejně jako při lednové premiéře 33 hráček a hráčů, ačkoli jsme uvítali mnoho nových či minimálně staronových tváří.

Jako obvykle všichni odehráli v kvalifikaci 5 her americkým způsobem na předem vybraném páru drah a oproti předpokladům a úpravě postupového klíče do finále se hrálo podle ještě starých propozičních not a teprve až od turnaje následného přejdeme k rozšíření počtu finálových potupujících. Hrálo se tentokráte na středním celkem padavém 40 stopovém mazacím modelu, použitém na Finále Republiky ABL družstev i jednotlivců.

Že se jedná o model k hráčům vstřícnější, dokumentují i výsledky, když hned kvartet překonal v úvodní části turnaje součtem tisícibodovou hranici a tím úplně nejlepším byl letos ve výtečné formě hrající Štěpán Blaška, jež se součtem 1072 bodů stal i oceněným vítězem kvalifikace. Dlouho k tomu držel i výkonem 258 bodů pozici autora Nejvyššího výkonu.

Posledním, komu neunikl postup přímý do finálové třináctky, byl se součtem 926 bodů Pavel Piskač, oproti tomu 924 bodů již poslalo do hry poslední naděje, tedy Desperáta Martina Palase a spolu sním další obvyklou sedmičku hráčů skončivších do kvalifikačního 21. místa. Tam figuroval Ladislav Jirků s 902 body, ale neboť odehrál poměrně brzy a v postup nevěřil, odjel k domovu dříve, zrovna tak další v pořadí Jaroslav Botor a když i několikero náhradníků, zejména zúčastnivších se páteční předehrávky, přítomno nebylo, Desperáto se hrálo netradičně pouze v sedmi hráčích. Tři nejlepší si pak podle čistých náhozů bez tréninku i handicapů, avšak stále americkým způsobem postup do finále zasloužilo rovněž. Těmi byli Martin Palas, jemuž postup přímý poprvé protekl mezi prsty a Jakubové Šarišský i Marek. Prvním nepostupujícím tak byl o pouhopouhou jedinou kuželku smolně Josef Hladík, který tak získal alespoň obvyklou cenu útěchy.

Ve finále, kde si hráči dle pořadí na rozdíl od Desperáta, kdy jsou na dráhy sestupně nasazeni, své oblíbené dráhy, respektive pár drah, volí, se hrají závěrečné dvě hry od nuly na součet s hrou třetí, průměrovou kvalifikační, pochopitelně již opět včetně pomocných handicapů. Zde o sobě dal znovu vědět Martin Palas, když strastiplná cesta přes hru navíc jej nabudila natolik, že jeho součet 634 bodů znamenal pouze těsně druhé místo a nebýt ztráty v podobě nízké průměrové hry, mohl pomýšlet na samotné vítězství. To patřilo Lukáši Obrusníkovi s jedním bodem k dobru a tedy součtem 635 bodů.

Bronz poté urval Josef Colon díky 615 bodům. Do hodnocené osmičky nejlepších dále patřili ještě Antonín Matějka, Ondřej Staněk, Vladimír Baborovský, Štěpán Blaška a Albert Jarovský. Nejlepší ženou turnaje se stala po hříchu tentokráte jediná zástupkyně něžného pohlaví, která se však ve smečce vlčáků neztratila, Andrea Zuzánková, celkově patnáctá. Nejvyššího výkonu turnaje díky kvalifikačním 263 bodům nakonec dosáhl turnajový premiant Lukáš Obrusník a odměněnými vítězi doplňkových výkonnostních kategorií se stali v P150 Ondřej Staněk a v P165 Vladimír Baborovský.

Třetí letošní turnaj a pokračování celoroční série je v plánu s ještě únorovou předehrávkou v pátek 28. 2. v obvyklých 16 hodin, a hlavně hlavním hracím dnem v neděli 2. března v nezměněných kvalifikačních časech.

Obsazovačka tam je již otevřena i aktualizována, věřme, že alespoň s drtivou většinou se znovu potkáme. Použitý mazací model zveřejníme i s grafickou podobou nejpozději v upoutávce na turnaj zhruba s týdenním předstihem, jak jest tomu obvyklé.

Výsledky turnaje – ZDE

Pořadí série – ZDE