který chtěl napravovat lidskou špatnost, i když musel vytrpět často příkoří. V historických pramenech 14. a 15. století o něm není žádná zmínka, bodejť by jo, když se objevil až 15. prosince 2024. Na první pohled byl k smíchu (viz. fotka z Citroenu v prosinci) a Helou Simonovou byl dokonce okopáván. Jako brambory. Svou kouzelnou mocí způsobil to, že po bídném semifinále a katastrofální kvalifikací ta zlá žena turnaj vyhrála, a to tak, že o hodně. Namlela to Pavlu Lůžovi i Slávovi Šilarovi, kteří byli na prvních dvou místech mezi muži a na druhém a třetím místě mezi lidmi. Tím myslím, že se zúčastnili hráči z Marsu i z Venuše. Na první fotce je doplňuje Irča Zelinková a to proto, že byla hned za touto trojicí, čili byla druhou nejlepší Venuší. Je jasné, že to dlouhé na fotce je Pavel, to krásné po jeho pravici dívky z Venuše a vlevo je Sláva. Co byla Frantovi (skloňuje se jako předsedovi) Mlčákovi platná třístovka, jediná na turnaji, a nejvyšší průměr, na focení to nebylo. Spíš je to na návštěvu u sportovního psychologa, v kvalifikaci i v semifinále nejlepší, v první finálové hře jasně nejlepší a pak buch ho. Ale to nevadí, budoucnost má ten zarostlý, neupravený chlapec před sebou. Po třetím místě v kvalifikaci si pití kalichu horkosti ve finál pokazil Marcel Svoboda, druhou finálovou hru zahrál brilantně, takže ho najdeme ve výsledkové listině před dvěma Luboši. Luboš Marek (prý má v občance Lubomír) a stejně jmenovaný Lubomír Blažek hráli celý turnaj skoro stejné prd, ovšem byli posledními finalisty, kteří se dostali přes finálových 400. Po brilantně sehrané kvalifikaci (2. flek) připomínal výpadek el. proudu Jirka Pryček, kterému ovšem na zlepšení i zhoršení chybělo hodně. Tlačenice byla v boji o poslední místo mezi elitou. Tam jsem si nevšiml (na rozdíl od výkonů Andrey) jak si kdo stojí, takže podlehl můj bratr Jan o dva body Petru Leinweberovi. To se už příště nesmí opakovat. Ještě těsnější to bylo v boji o titul „král jelit“. Královna byla jasná, Alena Javůrková měla třetí nejlepší výkon a to i když započítám elitu, což odsunulo na druhý flek Andreu Kubešovou. Ta reklamovala prý špatně napsaný výkon z první finálové hry, což mělo za následek fakt, že jsem byl za blba. Jal jsem se to napravovat klikáním na funkce v programu, což způsobilo, že se tam objevily blbosti. Navíc ona hlásila, že to na pořadí nic nemění, no já bych ji v tu chvíli nejraději přetrhl. Králem se stal Petr Musil, který je s Alenou na fotce a vyhlásil jsem ho poté, co to oznámil šlechetný Viktor Vodák, který prohrál s Petrem o bod. Na dosah jelitového krále to měli ještě Marcel Sršeň a obolavělý Jirka Javůrek. Ten má, poté, co dvakrát rupl s manželkou, praktickou nemoc pravé ruky, takže chudák. Za Andreou, co si vyreklamovala sedmnácté místo, skončil nováček na turnaji, Láďa Schůt, který by se neměl chválit, že porazil Jirku Kociána a Rostu Konečného, ti mají špatné umístění nařízené od Andrey. Dobrovolně hrál blbě Milan Neugebauer a Láďa Starý byl opět mimořádně starý, takže tak. Což je pro letošek asi poslední má komentářová věta, nepochváleným a pohaněným se omlouvám, vítězové mě mají rádi.  

Výsledky turnaje – ZDE