Červeně píšu výkony nad 199 a nejhorší výkon se škrtá. Ondra škrtal 201, průměr měl přes 238 a byl rád za třetí místo. Rád byl proto, že i tak bral značný obnos, a proto, že tento turnaj se k němu chová krutě. Tvrdě se s ním utkal Franta Mlčák, který ho nakonec o 36 bodů porazil, i když měl průměr „pouhých“ 211,5, tak pěkně je to nastaveno. Kluci se pěkně plácali po ramenou, Ondra se pokusil Frantovi odpustit, že ke každé hře připisoval 29 bodů, takže nebylo třeba sledovat nějaké nuly, třeba Rosťu Konečného. Ten nepřipisoval moc, 73, ale hlavně díky své statečnosti ty dva vyprášil. Vidíte je na první fotce, vítěz uprostřed. Až poslední hra poslala na brambory Jaromíra Peštála, před ní byl bod za stříbrem. On stupně vítězů pustil, neoholen se nechtěl fotit. Sláva Šilar oholen byl, začal ale tak blbě, že skončil pátý, ovšem s průměrem přes 200. Asi s umístěním a určitě s průměrem byli spokojeni Luboš Marek a Pavel Nádvorník, na rozpacích byl ctižádostivý Pavel Lůža. Hned za ním totiž skončil můj bratr Jan, který, coby nejlepší hráč, nepostoupivší do finále bral kilo. Pavla, který byl před ním, ale nedostal nic, asi nezajímalo, že čtyři hráči, kteří skončili před ním, dostali to samé. Na jejich výtky jsem řekl, že „bratr je bratr, a krev není voda“. Hned za ním skončila Nikola Tomová, nejlepší žena turnaje. Z toho důvodu jsem je vyfotil. Abych k Nikole necpal již vyfoceného Ondru, nebo Františka, tak to ne, navíc o mně je známo, že hráče na focení vybírám prapodivným způsobem. Asi není potřeba abych tady psal kde kdo stojí. Aby vyprášila Marcela Svobodu, nepotřebovala ani jednu dvoustovku, stejně jako Zdeněk Čejka a Milan Neugebauer, Marcel měl dvě. Rozdělím-li startovní pole na „elita a jelita“, lámalo se to za Jirkou Hradilem, toho dělily od mého žáka, Dominika Pavlů, dva body. Až mně Dominik začne poslouchat a nebude se odhlašovat z druhého turnaje, bude to jiné. Skupinu jelit – pozor, to je zabíjačková pochoutka, které se nedostaly nad 900, vede Viktor Vodák,  následovaný Petrem Leinweberem a dvojicí žen. Z nich dopadla lépe prchlivá Hela Simonová, sedm bodů za ní skončila Irena Zelinková. Vybírat si, koho odměnit, tak, aspoň u mne by ta řada hochu před nimi neměla šanci. Zkusím to pro příště nějak vymyslet, určitě mi to projde, protest je u mě za 300, všechny navíc zamítám, takže si ti lakomci netroufnou. Jéje, ona je za nimi Andrea, tak to je taky světlý jev mých turnajů. Ta ať dopadne jakkoliv, tak si zdůvodní, že to bylo dobré. Ani dvě dvoustovky nedostaly Víta Hasníka do první dvacítky. Bylo to tím, že usilovně myslel na to, jak dosíci toho, aby v dalším turnaji byl na dráze s Jarmilou Krejčí, která byla v tomto turnaji kousek za Víťou. Ten o dva body porazil medailistku z nedávného MČR, Magdalenu Dvořákovou, což je cenný skalp. Magda při shodném výkonu skalpovala Sáru Suránovou, držitelku (za Andreou) druhého nejvyššího bonusu. Pátý od konce, Jirka Kocián, byl lovit ryby, takže ještě promrzlý porazil Kolju Fufalka, který slušně začal, a pak skončil. Chlubit se tím, že porazil starého Láďu Starého lze jen při argumentaci, že Láďa je pln zkušeností. No a již zmíněná Jarmila? Vyprášit Jirku Javůrka, sedmého nejkvalitnějšího hráče dne, to jí jistě udělalo radost, ne že by mu to osmadvacáté místo záviděla. Ovšem Jirka pustil svou ženu Alenu na koncert, byl sám, bez buchet, to ani jinak dopadnout nemohlo. A co závěrem? Červená lajna, čili šest dvoustovek, to je ozdoba turnaje, stejně jako kupa dvoustovek. V prosinci (hraje se patnáctého) to bude o něco slabší, přijede o devět dvoustovek míň. V tuto chvíli je třiadvacet zájemců, což se může plánovaným třiceti hráčům přiblížit. Na což se těší Z Barvínek

Výsledky turnaje – ZDE